Skolióza vs skoliotické držení, jaký je rozdíl? A co to pro nás znamená?
- Článek vypracoval/a: Bc. Ondřej Vévoda
V dnešní době snad každý z nás někdy slyšel pojem skolióza. Ať už je to ve spojení s „vadným“ těla, sezením, případně v souvislosti s bolestí zad. Ale co skolióza přesně znamená? Týká se nás tento pojem při bolesti zad? Můžeme skoliózu dostat v důsledku špatných pohybových návyků? A jde s tím něco dělat? V následujících řádcích se pokusíme na tyto otázky odpovědět.
Skolióza
Skolióza je strukturální porucha, při které dochází k postupné změně zakřivení páteře a deformaci obratlů. Nejdominantnější je při tom stočení do rotace, ale platí, že skolióza je nejčastěji porucha ve všech rovinách. Čili i do úklonu a předklonu, nebo záklonu. Tím se vytvoří hlavní skoliotická křivka, na kterou následně tělo reaguje křivkou kompenzační. Výsledkem je stranové zakřivení páteře do písmene S. Tím však proces nekončí. Postupně dochází k sekundární deformacím žeber a dalších struktur. Míra deformace může být téměř nezřetelná, až velmi závažná. Zároveň se nikdy přesně nedá říci, do jaké míry se skolióza rozvine při absenci vnějšího zásahu. Nicméně jakmile k deformaci dojde, již není cesty zpět. Rozvinutou skoliózu tedy vyléčit nelze.
Jak tato porucha vzniká?
To je mnohem komplikovanější otázka, než se zdá. Budeme se zde bavit o skolióze idiopatické, jelikož je nejčastější, a zároveň nejzáhadnější. Jak již název napovídá vzniká totiž bez zjevné příčiny. Alespoň se nám zatím nepodařilo identifikovat jeden konkrétní zdroj. Předpokládá se, že zde hraje roli genetika, pohybové návyky, pohlaví a mnoho dalších. Může vznikat u batolat, školáků i adolescentů.
Proč idiopatická skolióza vzniká, zatím přesně nevíme, ale na rozdíl od ostatních tipů, ji lze zastavit. Pokud ji rozeznáme v počínajících stádiích, lze její postup pomocí cvičení a režimových opatření zmírnit, nebo zcela zastavit. Zde je tedy vitální včasná diagnostika.
Jaký je rozdíl mezi skoliózou a skoliotickým držením?
Nyní je třeba zmínit, že špatné držení těla, ještě neznamená skoliózu. I v případech, kdy ono držení odpovídá skoliotické křivce. Naše páteř je přirozeně pohyblivá do všech stran a v důsledků svalových dysbalancí, nestability, či jiných příčin, může ve stoji, sedě, nebo dokonce leže preferovat funkční skoliotické zakřivení. Slovo funkční je tu velmi důležité. Dokud se páteř dokáže volně vrátit do osového postavení, nejedná se o skoliózu. Ta je, jak jsme již zmínili, strukturálně podložená.
Z toho vychází i screeningový test na odlišení skoliózy od skoliotického držení.*
Zdroj: pantai.com
Zdroj: https://medlineplus.gov/, Adamsův screeningový test
*Jedná se o jednoduchý předklon: u člověka se skoliózou uvidíme, že si páteř zachovává skoliotickou křivku i při předklánění. Typický je tzv. gybus, neboli val vystupujících deformovaných žeber na jedné straně. U skoliotického držení nám při předklonu křivka úplně zmizí. Páteř se srovná a hrudník je symetrický.
Nakonec je dobré říci, že skolióza se objevuje nejčastěji v oblasti od bederní až k hrudní páteře a vytváří dlouhé plynulé křivky. Existují ale i atypické skoliózy, které tento vzor nesledují. Některé mohou postihovat jen několik obratlů, u jiných nemusí být přítomna kompenzační křivka. Zkrátka každý jsme jiný a to samé platí i u této diagnózy.
Oslabení a přetížení zároveň
Další složkou skoliózy, vedle již zmíněné strukturální, je porucha funkce. Než se, ale do tohoto tématu ponoříme hlouběji, je dobré zmínit, že tento náhled vychází ze cvičení ve spirálách. Tento přístup je jeden z často a efektivně využívaných při prevenci a léčbě vznikajících a rozvinutých skolióz.
Začněme rychlým představením pohyblivosti páteře. Velmi zjednodušeně můžeme pohyby páteře rozdělit na pohyb dopředu, dozadu, otočení doprava, doleva a úklon doprava, nebo doleva. Tyto pohyby bychom měli být schopni provést v každém segmentu naší páteře. Při skolióze však toto tvrzení neplatí. V důsledku strukturální deformace obratlů je vždy jedna z funkcí utlumena. Například bederní páteř může v důsledku skoliózy preferovat rotaci vlevo, prohnutí vpřed a úklon doprava, tedy směry, ve kterých je páteř deformovaná. Svaly provádějící tento pohyb budou tedy logicky přetížené. Svaly provádějící protipohyb budou naopak oslabené. V oblasti kompenzační křivky se pak tato dysfunkce obrátí. V našem příkladu by tedy hrudní páteř preferovala rotaci vpravo, ohnutí vpřed a úklon doleva. Tato funkční dysbalance může prohloubit závažnost deformace a zároveň způsobuje bolestivost. Bolet přitom může jak oslabená, tak přetížená strana.
Na jakých místech pohybového aparátu může skolióza způsobit problémy?
Nenechme se mýlit, že skolióza vyvolává problémy jen v oblasti páteře.
Asymetrické postavení a funkce pánve vyvolává asymetrickou funkci dolních končetin. Často můžeme vidět, že jedna noha je vnitřně rotovaná s kotníkem propadlým, zatímco druhá je lehce zevně rotovaná s obrazem hyperkorektního držení. Obdobné dysbalance se dají pozorovat i na horních končetinách. V důsledku funkční dysbalance se často objevují blokády žeber a obratlů. U vážnějších případů dochází k deformaci orgánů.
Hlava a pánev: pokud není krční páteř přímo zavzata do skoliotické křivky, vždy alespoň reaguje na postižení jiných oblastí. Asymetrická funkce svalů často vyvolává tenzní i chronické bolesti hlavy. Ty mohou být doprovázeny nevolnostmi, hučením v uších, nebo motáním hlavy.
Pánev reaguje na změněnou bederní páteř často ještě intenzivněji. Opět zde nejčastěji dochází k zešikmení, rotaci, stočení vzad a asymetrické funkci. To silně ovlivňuje svaly pánevního dna, jednostranně přetěžuje rotátory kyčlí a oboustranně flexory kyčlí. Symptomy opět zahrnují bolest v oblasti pánevního pletence, která v důsledku stažení m. piriformis může vystřelovat do celé dolní končetiny. Dysfunkce pánevního dna se často projevují bolestivou menstruací a někdy může přerůst až v tzv. funkční sterilitu.
Symptomy jsou tedy rozmanité a mohou se projevovat doslova od hlavy až k palci u nohy. Není tedy radno skoliózu podceňovat, nebo se smířit s bolestmi zad. Zmiňované funkční poruchy totiž ovlivnitelné jsou. Deformovaný obratel se tím sice nenarovná, ale rozhodně lze žít bez větších bolestí i s touto diagnózou.
Skolióza ≠ potíže pouze v oblasti páteře.
Jak rozšroubovat skoliózu
Terapie by zde měla být individuální. Nicméně jedno spojující pravidlo. Znovu naučit páteř „zapomenuté“ pohyby, uvolnit svaly přetížené, posílit oslabené a vrátit tělu stabilitu.
Právě obnovení symetrické hybnosti páteře je nejnáročnější a nejdůležitější úkol. Je zde velmi důležité navedení terapeuta a nalezení cviku, ve kterém klient ví i cítí co a jak má dělat. Naše těla jsou totiž občas tvrdohlavá. Uveďme si příklad terapie skoliotického hrudníku deformovaného do rotace vpravo. Zde bude velmi složité, někdy téměř nemožné se aktivně rotovat vlevo. Časté je, že při snaze o tento protiskoliotický pohyb dochází k náhradním pohybům v bedrech, krční páteři, hrudník se ohýbá, prohýbá. Vše kromě otáčení vlevo. Je to z toho důvodu, že takovýto hrudník má silné, až přetížené svaly pro rotaci ve směru skoliotické křivky, zatímco svaly pro opačný pohyb jsou oslabené. Mozek je zvyklý pracovat asymetricky a zmíněnou rotaci zkrátka nepoužívá. Strukturální deformace zde hraje roli, nicméně většinou aktivitě nebrání.
Jak tedy začít?
Začínáme tedy manuálním navedením hrudníku do rotace vlevo. Klient pohyb nejdříve vnímá, poté pomáhá, a nakonec se snaží pohyb provést sám. Jakmile zvládne toto, provádí tento pohyb v těžší polohách, nebo se zátěží. To zní relativně jednoduše, že? To proto, že jsme si popsali jen malý fragment terapie. Skolióza je, jak víme, porucha většinou ve všech třech rovinách a navíc u kompenzační křivky se dysfunkce obrací. Nestačí tedy naučit a posílit jeden pohyb. Ale u klasické skoliózy rovnou šest! A to není vše. Naše tělo se zřídka kdy pohybuje jen ve třech rovinách. Většinou provádíme pohyby složené. Jakmile tedy klient ovládne pohyby analytické v problémových směrech, dochází k jejich syntéze. Takový pohyb si můžeme představit jako šroubovici, kdy tělo provádí narovnání ve smyslu úklonu i předklonu a rotaci v jedné části páteře a opačný pohyb v části druhé. Takovýto cílový pohyb doslova rozšroubovává skoliotickou křivku jak hlavní, tak kompenzační. Jedním pohybem tedy zasáhneme všechny problematické směry. Opět, jakmile klient zvládá toto, ztěžuje se tato aktivita polohou, nebo zátěží.
Vyhráno však ještě nemáme. U skoliózy je vždy potřeba pracovat s celým tělem, nejen s páteří. Často je nutné zacvičit i končetiny a části páteře, které nejsou skoliózou zasažené strukturálně, ale funkčně na ni navazují. Také je důležité si uvědomit, že deformovaná páteř bude mít vždy tendenci využívat více pohyby skoliotické křivky. Našim cílem je udržet páteř vyváženě pohyblivou, uvolněnou, stabilní a propojit cvičení s každodenními aktivitami. U klientů s počínajícími příznaky chceme skoliózu zastavit, nebo dokonce zabránit jejímu rozvinutí.
Nutno říci, že tento pohled vychází ze cvičení ve spirálách. Je mnoho dalších metod, které se úspěšně používají při terapii skolióz. Nejčastěji používané jsou Dynamická neuromuskulární stabilizace, senzomotorická stimulace, Klappovo lezení, metoda dle Schrothové a Vojtova metoda. Mimo fyzioterapie se u skolióz využívá ještě korzetoterapie a v závažnějších případech lze sáhnout i po chirurgickém zásahu. O těchto postupech však rozhoduje lékař na základě podrobného vyšetření doplněného rentgenovým snímkem páteře.
Skolióza je diagnóza, kterou bychom neměli brát na lehkou váhu. Jakmile máme podezření, že jí trpíme, nebo že začíná u našich dětí, měli bychom vyhledat fyzioterapeuta nebo lékaře. Pokud se pak toto podezření potvrdí, nezoufejme! I se skoliózou se dá žít bez bolesti, pokud nasloucháme vlastnímu tělu a umíme ho dobře ovládat.
Je nutné zacvičit i končetiny, které jsou zatížené skoliózou z funkčního hlediska.
Ukázka cviku (vysoký medvěd) z Dynamické neuromuskulární stabilizace.
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně fyzioterapie nás můžete kontaktovat telefonicky na čísle pro H. Počernice: +420 725 300 253, +420 725 300 254 nebo N. Butovice: +420 724 300 254. Dále můžete použít e-mailovou adresu: recepce@kinisi.cz.