Jak vybrat první dětské boty?

Jako rodiče se už od začátku péče o dítě snažíme mít všechny potřebné informace a pro naše děťátko udělat maximum. Noční spánek, kojení, zavádění příkrmů, první zoubky – to všechno jsou témata, se kterými se rodič setkává už od začátku péče o dítěte. Stejně důležitý pro budoucí vývoj pohybového aparátu a chodidla je správný výběr prvních botiček. Mnoho maminek nemá dostatek informací a při koupi prvních botiček vybírá spíš podle vzhledu a neuvažuje o funkčnosti. Právě z tohoto důvodu jsme oslovili a vyzpovídali fyzioterapeutku Mgr. Lucii Kinclovou Ph.D., specializující se na dětskou podologii.

Jak můžeme podpořit správný vývoj chodidla a klenby v čase, kdy děťátko ještě nechodí?

„V rámci vývoje dítěte, jeho motorice, a tím i vývoji klenby přispěje, že dítěti nebudeme v ničem pomáhat.

Například neposazovat dítě, když ještě samo nesedí. Nepoužívat různá hopsadla a chodítka, ani aktivní. A tolik oblíbené vodění za ruce zejména ze stran babiček je také zcela nevhodné. Ve všech případech dochází u nechodícího dítěte ke špatnému pohybovému stereotypu, dítě přetěžuje vnitřní hranu chodidla a prohýbá se v bederní páteří. Navíc jak páteř, tak dolní končetiny nejsou svalově na chůzi ve vertikále připravené.“

Jaké jsou tedy nejčastější chyby při prvním obouvání botiček?

„Myslím, že nejčastější „chybou“ bývá předčasné zakoupení obuvi v době, kdy ji dítě ještě nepotřebuje. Můžeme se setkat dokonce také s nechodícími děti vozící se v kočárku, jak mají nasazené boty.

V době, kdy dítě leze po čtyřech, staví se o nábytek nebo chodí kolem nábytku, jsou jakékoliv boty na překážku. Je potřeba si uvědomit, že bez práce svalů se nožní klenba nevytvoří a noha nezpevní. V tomto období bota omezuje funkci a vnímání nohy. Nefunkční noha je tak skoro zajištěna.“

Kdybychom tedy měli dítěti obout první botičky?

„Ideální je vést první krůčky na boso. Tak aby nožka mohla číst a zkoumat terén a adekvátně na něj reagovat. Již tenká ponožka mění vnímání z plosky nohy. Pokud máte doma chladné podlahy, tak řešením může být ponožka s protiskluzem, nebo capáčky. Noha by doma neměla být promodralá ani by neměla mít „mramorování“. Pokud to prostředí nebo počasí nedovoluje, aby bylo chodidlo bosé, může mít boty: tenké, ohebné všemi směry, bez zpevnění. Například capáčky, nebo boty capáčkovitého typu.

První „opravdové“ botičky pořizujeme dítěti po 2 - 3 měsících samostatné chůze v prostoru.“

Jaké základní atributy by měly splňovat první „capáčky“?

„Capáček by měl mít vhodnou délku a šířku se správným nadměrkem. Velmi důležitý je tvar capáčku, tak aby odpovídal tvaru nohy, dá se říct „ploutvovitý“ tvar, aby se nevbočoval palec. Capáčky by dále měly dobře sedět v patě a přes nárt.“

Jaký je rozdíl mezi nohou plochou a nohou plochovbočenou?

„Strukturálně plochá noha se vyskytuje pouze u malého procenta populace, například u některých afrických národů. Tato noha má tzv. centrovaný subtalární kloub, Achillova šlacha je kolmo k terénu. Mimochodem tato noha umí krásně odpružit dopad a energie z protažení planární fascie je využita při aktivním odrazu. Můžeme to spatřovat například u keňských běžců.

Naopak noha plochovbočená je celkem častá diagnóza u dětí, kdy dochází k nadměrné pronaci subtalárního kloubu (vbočení kotníku dovnitř). Na podoskopu vidíme obraz „spadené“ vnitřní podélné klenby.

Tento problém vzniká nejčastěji na podkladě konstituční hypermobility a s ní související méněcenností vaziva. U dětí také nacházíme nesprávnou trupovou stabilizaci projevující se neoptimální funkcí tzv. hlubokého stabilizačního systému páteře.“

Dá se vývoj chodidla ovlivnit správnou obuví, případně cvičením?

„Určitě ano, jsou to faktory, které značně ovlivňují vývoj chodidla.

Dalšími důležitými faktory jsou ale také genetické předpoklady, kvalita vaziva, pohybové možnosti dítěte a psychomotorický vývoj v prvním roce života.

Pokud je špatná funkce dětské nohy, lze ji zkvalitnit právě pomocí vhodně zvolených cviků a správně zvolenou obuví. Vliv cvičení na dětskou plochovbočenou nohu jsem zkoumala v rámci postgraduálního studia a výsledky jsou součástí mé disertační práce. Výsledky mé disertační práce poukazují na to, že aktivní kinezioterapie je v léčbě dětské plochovbočené nohy velmi efektivní.“