Dýchání nebo také pohyb života
- Článek vypracoval/a: Mgr. Ondřej Háza
Dýchání patří mezi základní funkce organismu, které potřebujeme abychom přežili. Tento děj je však mnohem komplexnější i komplikovanější. Dýcháním ovlivňujeme posturu, postavení jednotlivých segmentů páteře, úroveň excitability (nabuzení) nervového systému, svalovou i nervovou relaxaci, ovlivnění psychiky, reflux apod.
Představení důležitého dechového procesu
Hlavním nádechovým svalem je bránice společně s mezižeberními svaly. Důležité je zmínit, že nádech je aktivní děj, a tudíž u něj dochází ke svalové aktivitě. Naopak výdech je, za optimální podmínek a v klidu, děj pasivní. Je zajišťován elasticitou plic a okolních struktur společně s rozdílem mezi atmosférickým tlakem a tlakem uvnitř plic. Výdech ale může být i aktivní. Většinou k němu dochází při sportu, kdy potřebujeme zvýšit ventilaci a zrychlit dechový rytmus. Zde už se dostáváme k jednomu problému, který je velmi častý. Jak bylo zmíněno, fyziologicky se při nádechu zapojuje bránice a mezižeberní svaly, ale velmi často dochází i k zapojení pomocných nádechových svalů. Tyto svaly pomáhají nadzvedávat žebra, aby byl nádech ulehčen. Mezi takové svaly patří například prsní svaly a svaly krku. Jelikož dechová frekvence je cca 14-16 nádechů za minutu, dochází k znatelnému ovlivnění držení těla a i segmentů, na které se nádechové svaly upínají. Příkladem jsou svaly krku – konkrétně svaly šikmé (mm. scaleni), které se upínají na první dvě žebra a začínají na obratlích krční páteře v celém rozsahu od prvního až po poslední 7. krční obratel. Tudíž při nadměrném zapojování těchto svalů ovlivňujeme postavení krční páteře a zvyšujeme napětí těchto svalů, což může vést k bolestem krční páteře, hlavy až tinnitu. K ulehčení ventilace ale dochází i fyziologicky, a to například, když se při fyzické námaze opřeme horními končetinami o dolní končetiny a předkloníme se. V tu chvílí jsou opět žebra nadzvednuta a dochází ke snížení vlivu gravitace na hrudní koš a dojde k ulehčení ventilace a dýchání. Další problém může vznikat při nedostatečném zapojování bránice. Často se setkáváme s tvrzením, že by se mělo dýchat do břicha, ale nádech by měl být komplexnější než pouze do břicha.
Nádech by měl fyziologicky cestovat jako vlna od břicha až do hrudníku – tzv. dechová vlna. Je nutné si uvědomit, že bránice má tři úpony – na žebrech, na mečovitém výběžku hrudní kosti a na bederních obratlích. Tudíž díky těmto úponům působí na bederní lordózu, na pohyb žeber a ovlivňuje konfiguraci hrudníku i páteře = držení těla. Dále také trvalé flekční (ohnuté) držení páteře s výraznou hrudní kyfózou přetěžuje nejen meziobratlové ploténky, ale stěžuje i dýchání a vede po delší době ke vzniku tvarových změn ve struktuře segmentů. Nutno také zmínit, že dechové pohyby ovlivňují pohyb obratlů – sice v malém rozsahu, avšak trvale, což nepatrně mobilizace páteř jako celek, což zabraňuje vzniku lokálních pohybových omezení. Bránice a pomocné nádechové či výdechové svaly ale nejsou jediné svaly, které se při dýchání zapojují. Například svaly pánevního dna se podílejí na regulaci tlaku v dutině břišní, což má vliv na měnlivou konfiguraci páteře při dýchání. Nitrobřišní tlak si opět rozebereme v samostatné kapitole.
Zdroj obrázku: https://www.yogapoint.cz/clanky/zivotni-styl-a-zdravi/pod-drobnohledem-branice
Bránice a její vliv na vnitřní orgány
Bránice tedy zastřešuje 3 funkce – respirační, posturální (držení těla a jeho částí) a funkci svěrače. Právě tuto poslední funkci potvrdil ve svých studiích PhDr. Petr Bitnar, Ph.D., který se v těchto studiích zabýval léčbou refluxu aktivitou bránice. Bránicí prochází jícen, který má dva svěrače – horní a dolní. Při poruše dolního svěrače se mohou žaludeční šťávy dostat do jícnu. Jelikož tyto šťávy jsou kyselé a obsahují i kyselinu chlorovodíkovou, může docházet k naleptání sliznice jícnu, což vede k pálení žáhy, dráždivému kašli i říhání. Tedy cílenou respirační fyzioterapií lze ovlivnit i reflux. Není to však jediný orgán, který bránice ovlivňuje. Díky svému uložení a aktivitou, která připomíná pohyb pístu v motoru, dochází i k ovlivňování pohybu břišních orgánů jako jsou játra, žaludek, střeva apod. Při aktivaci se bránice oploští a stlačí se směrem dolů do břicha a tím i na břišní orgány. Tudíž i díky fyziologickému pohybu bránice dochází k „masáži“ orgánů což podporuje jejich lymfatickou drenáž a podporuje jejich přirozenou funkci.
Dech jako výborný pomocník pro zlepšení psychiky
Další funkcí, se kterou je dýchání spojeno, je ovlivňování nervového a svalového systému, ale i psychiky člověka. Jak bylo již zmíněno na začátku tohoto článku, nádech i výdech ovlivňuje tyto soustavy opačně. Nádech působí facilitační (nabuzení; zvýšení funkce) mechanismus, který lze využívat v terapiích. Krátké zadržení dechu po nádechu vede k nárůstu facilitace. Naopak výdech působí inhibičně (zpomalení; utlumení) a naopak zadržená dechu na konci výdechu tento „relaxační“ efekt prohlubuje. Proto jsou dechové techniky hojně využívány v psychoterapiích. Výše bylo i zmíněno, že dech by měl vycházet z břicha a přesouvat se jak vlna až do hrudníku. V terapii se můžete setkat s tím, že od fyzioterapeuta uslyšíte, že u vás převládá horní hrudní dýchání, nebo třeba paradoxní apod. S tím se ale dá pracovat. Je více možností, jak tyto styly dýchání ovlivnit. Jedním z nich samostatný nácvik lokalizovaného dýchání, ale mohli jste se také setkat s termínem „mudry“. Mudry jsou určitá „gesta“ nebo také postavení rukou, při kterém se ovlivňují jednotlivé lokace dýcháni – břišní, dolní hrudní, horní hrudní. Díky přesně definovanému uložení horní končetiny a ruky se oslovují jednotlivé receptory (ve svalech, kloubech...), které do mozku posílají určité informace, které ovlivňují lokalizované dýchání. V příspěvku na našem instagramu se dozvíte o různých dechových technikách vhodných ke zlepšení psychického stavu.
Bránice a její vliv na držení těla
Poslední funkcí dechu, ale i bránice, je funkce posturální neboli držení těla. Bránice společně se svaly pánevního dna, svalů zad a břicha vytváří trupovou stabilizaci. K této stabilizaci však naše tělo nevyužívá pouze svaly, ale i nitrobřišní tlak, který při správné aktivitě slouží jako pneumatická podpora páteře. Již víme z předchozích odstavců, bránice při své aktivaci funguje jako píst, tedy oploští se směrem dolů. Dále se zapojí svaly trupu a břicha, hluboké zádové svaly a svaly pánevního dna. Díky této koaktivace dochází ke vzniku nitrobřišního tlaku a k odlehčení tlaku, který vzniká na meziobratlových ploténkách například při zvedání těžkého břemene. Pro kvalitní nitrobřišní tlak je důležitá souhra všech svalů, které se podílí na trupové stabilizaci, proto je velmi důležité, aby všechny svaly plnily svou funkci naplno. Například dysfunkce pánevního dna může způsobovat bolesti bederní páteře, ale i nekvalitní trupovou stabilizaci a tím přetěžování páteře.
Závěrem
Ke konci je tedy nutné poznamenat, že dýchání hraje velmi důležitou roli v našem životě, a proto je nutné věnovat mu pozornost. Vyšetření dechových funkcí a dechových pohybů by tedy mělo být součástí každého vyšetření, pokud se jedná například o vertebrogenní obtíže. Je tedy důležité se zaměřit na zlepšení dynamiky hrudního koše, v klidu a při mírné aktivitě dýchat nosem (i z důvodu prevence přetížení ústního dna a čelistního kloubu), a v poslední řadě trénovat co nejčastěji a v různých polohách, aby se pohyby zautomatizovaly.
U nás v Kinisi se zabýváme respirační fyzioterapií (RFT), tedy fyzioterapií zaměřenou na dýchání. Metody RFT jsou zaměřeny na korekci držení těla a dechového stereotypu, hygienu a průchodnost dýchacích cest, zlepšení ventilačních parametrů a zvýšení fyzické zdatnosti. Pomáhá zmírnit dechové obtíže nejčastěji dušnost a kašel, a zlepšit fyzické a pohybové schopnosti dětských i dospělých pacientů. Více informací naleznete v článku o respirační fyzioterapii.
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně fyzioterapie nás můžete kontaktovat telefonicky na čísle pro H. Počernice: +420 725 300 253, +420 725 300 254 nebo N. Butovice: +420 724 300 254. Dále můžete použít e-mailovou adresu: recepce@kinisi.cz.