Diastáza po porodu

Břišní diastáza po porodu

Břišní diastáza neboli rozestup přímého břišního svalu je nejčastěji spojována s těhotenstvím a porodem. Výskyt diastázy v 21. týdnu těhotenství se udává u 33 % žen, 6 týdnů po porodu až u 60 %, a po roce opět 33 % žen. Tato komplikace se ale netýká výhradně těhotných žen a žen po porodu, ale trápí také např. ženy po menopauze a výjimku netvoří ani muži.

Jedná se o stav, kdy dojde k rozvolnění vazivové lišty (linea alba), která spojuje pravou a levou polovinu přímého břišního svalu. K rozestupu může dojít po celé délce přímého břišního svalu, ale stejně tak jen v některé jeho části (kolem pupíku, nad/pod pupíkem). Projevem břišní diastázy je viditelný propad dané části svalu nebo naopak vytvoření stříšky při aktivaci svalu.

Typická místa rozestupu břišních svalů

• Diastáza - typická místa rozestupu břišních svalů

Zdroj obrázku: https://www.babycentre.co.uk/a25035746/diastasis-recti

Vyšetření diastázy

Diastáza se nejčastěji vyšetřuje pohmatem, kdy se zjišťuje, jak vzdálené jsou od sebe jednotlivé části svalu. Běžně se tato vzdálenost udává podle počtu prstů, které se vejdou do mezery mezi svaly.

Toto vyšetření nám ukáže, jak jsou na tom svaly z anatomického hlediska, ale neřekne nám moc o jejich funkci, resp. o kvalitě jejich zapojení. Funkce svalů břišní stěny se vyšetřuje v testovacích pozicích za použití různě náročných pohybů. Výpovědní hodnota je pro následnou fyzioterapii zásadní.

Příčiny vzniku rozestupu

V těhotenství má vznik diastázy na svědomí působení hormonů, které zvyšují laxicitu vaziva v celém těle, nárůst hmotnosti a objemu břišní dutiny.

Po porodu by mělo přirozeně docházet k obnově postavení břišních svalů. Ne vždy se ale břišní stěna dokáže vrátit do původního stavu. Nejčastější příčinou jsou oslabené hluboké břišní svaly již v období před těhotenstvím.

Ukázka cvičení u kompenzovaného rozestupu

Příznaky diastázy

Nejdůležitější, na co nás přítomnost diastázy upozorňuje, je narušená funkce hlubokého stabilizačního systému páteře.

V této situaci břišní svaly, bránice a svaly pánevního dna nefungují ve vzájemné souhře, ale dochází k jejich dysbalanci, která se projevuje v některých částech svalu jako oslabení a jiných zase jako přetížení. Výsledkem může být vznik bolestí bederní páteře, blokády SI skloubení, bolesti kyčelních kloubů a další problémy svalově-kosterního systému, které postupně vnikají jejich řetězením.

Cvičení a fyzioterapie diastázy

V terapii břišní diastázy má beze sporu své místo cílená fyzioterapie. Ať se v terapii použije jakákoliv metoda (DNS, spiraldynamic), vždy by měla vést k obnovení souhry břišních svalů, svalů pánevního dna a bránice a k optimalizaci svalového napětí.

Velký důraz je kladen na kvalitu provádění cviků, kdy je zapotřebí kontroly aktivace přímého břišního svalu. Nesmí docházet k jeho přílišnému přetěžování, jak tomu u většiny klasických cviků na posílení břišních svalů bývá.

Ukázky nevhodného cvičení břišní stěny

Na místě je proto vždy odborné vyšetření celého pohybového aparátu fyzioterapeutem či lékařem a poté sestavení individuálního plánu, který by měl obsahovat kvalitní edukaci, zacvičení a kontrolou správného provádění cviků. Zásadní je optimální dávkování obtížnosti cviků a postupné navyšování silové náročnosti. Pokud se podaří dostat aktivaci břišní stěny pod vědomou kontrolu pacientky, není problém pokračovat ve cvičení doma. Cvičení může být doplněno o další podpůrné techniky, jakými jsou například kinesiotaping.

Praktická ukázka cvičení u kompenzovaného rozestupu

Prevence vzniku diastázy

Fyzioterapie hraje svou roli také v samotné prevenci vzniku diastázy.

Pokud je těhotenství plánované doporučujeme začít s aktivací hlubokého stabilizačního systému a pánevního dna ještě před otěhotněním. Nácvik vytvoření nitrobřišního tlaku a kvalitní aktivace hlubokého stabilizačního systému páteře je v období před otěhotněním snazší.

Rozhodně ale stojí za to terapii začít i v již probíhajícím těhotenství. Jinými slovy řečeno, čím dřív, tím líp. Kvalitní aktivita břišních svalů a svalů pánevního dna také přispívá k hladšímu průběhu porodu. Hluboké břišní svaly se podílí na vypuzovací části porodu a schopnost vědomé relaxace pánevního dna snižuje riziko poškození svalů pánevní hráze natržením či nutnosti epiziotomie (nástřih hráze).