Koncept DNS prof. Pavla Koláře

Koncept dynamické neuromuskulární stabilizace podle Koláře (DNS) je přístup založený na vývojové kineziologii. V praxi to znamená, že využíváme pozice a pohyby, které můžeme vidět u dětí během prvních 2 let života.  Pod názvem DNS můžeme také chápat v dnešní době již zastaralé označení hluboký stabilizační systém páteře (HSSP). Při terapii dochází k ideálnímu postavení a biomechanickému zatížení v jednotlivých kloubech (k tzv. centraci) a svaly pracují efektivněji a ekonomičtěji bez možnosti přetížení nebo poškození. Dynamická neuromuskulární stabilizace je určena všem lidem s obtížemi pohybového aparátu, dětem od 5 let i vrcholovým sportovcům.

Významnost tohoto konceptu vzrůstá v oblasti diagnostiky a terapie pohybových poruch neurologických, ortopedických a pediatrických pacientů. Pro diagnostiku v rámci konceptu DNS není při hodnocení svalové síly dostačující pouze anatomické pojetí, ale důležité je akceptovat i jeho začlenění do biomechanických řetězců, jelikož každý pohyb je výsledkem svalové souhry, která jak pohyb vykonává, tak také posturálně stabilizuje. Tyto funkce probíhají mimo volní řízení a jsou jen velmi obtížně ovlivnitelné vůlí.

Při cvičení dodržujeme určitou postupnost a zásady. Podmínkou úspěšné terapie je vědomá spolupráce klienta. Terapie trvá zhruba 50 minut a klient odchází s cviky na doma. Cvičí se v různých polohách (na zádech, na břichu, na boku, na čtyřech i ve stoje).

Testování pohybového systému metodou DNS

Při vyšetření pomocí konceptu DNS se zaměřujeme na odchylky a poruchy kloubní stabilizace jednotlivých tělních segmentů. Předpokladem správné (centrované) pozice kloubu je vyvážená aktivita svalů v celém biomechanickém řetězci, vynaložená stabilizační silou svalů a velikostí vnější síly.

Brániční test

Hodnotíme pacienta sedícího s napřímenou páteří na lehátku. V oblasti pod dolními žebry zezadu  mírně tlačíme proti skupině břišních svalů, kde rovněž kontrolujeme postavení a pohyby žeber. Pacient je následně vyzván, aby vytvořil protitlak s roztažením spodní části hrudníku. Sledujeme schopnost pacienta aktivovat bránici ve spolupráci s aktivitou břišního lisu a také symetrii zapojení bez současném zvednutí hrudník

Test zvedání  hlavy a trupu

Pacient ležící na zádech pomalu nadzvedává postupně krk a následně trup. Pohmatem hodnotíme souhyb dolních nepravých žeber a zvedání hrudníku a sledujeme aktivitu a kvalitu zapojení břišních svalů.

Test vzpažení

Pacient ležící na zádech provede vzpažení horních končetin v ramenních kloubech. Hodnotíme  hrudníku do inspiračního postavení, prominenci dolních žeber a prohnutí páteře.

Test extenze

Pacient ležící na břiše zvedne hlavu a ramena nad podložku se současným mírným nadzvednutím horní poloviny těla. Hodnotíme zapojení zádových svalů a boční skupiny břišních svalů, aktivaci svalů na zadní straně stehna a lýtkových svalů, postavení a pohyb lopatek a reakci pánve.

Test v poloze na čtyřech

Pacient je v poloze v kleku na čtyřech (opora o dlaně v šířce ramen s prostředníky mířícími dopředu a o kolena v šířce pánve, pažemi a stehny mířícími kolmo k zemi). Hodnotíme symetrii a stabilizační funkci lopatek, zakřivení páteře, způsob opory o dlaně, symetrii aktivity zádových svalů, kvalitu zapojení břišních svalů a aktivitu svalů na dolních končetinách.

Indikace

  Vadné držení těla u dětí i dospělých

  Skolióza

  Bolesti zad

  Pooperační stavy

  Artrotické stavy

  Neurologické onemocnění

  Ortopedické onemocnění

  Zlepšení koordinace pohybů ve sportu

0 awesome comments!